ZRUŠENÉ! Ridina Ahmedová (CZ): Sádlo + diskusia po predstavení

Predstavenie Ridiny Ahmedovej: Sádlo, ktoré sa malo uskutočniť v stredu 9.10. o 20:00 v Klube Lúč je ZRUŠENÉ zo zdravotných dôvodov.
Náhradný termín je 30.11.2024 o 19:00 v Družba Drama Studio.
Výstavu „Moje tělo je moje“, ktorá je súčasťou predstavenia si môžete prísť pozrieť do Klub Lúč až do konca novembra 2024.

„Je moje sádlo opravdu moje, anebo je tak trochu sádlem všech, kdo mé tělo komentují a rozdávají nevyžádané rady?“

Predstavenie pre jednu ženu a okolie s názorom.

Ako sa hodnotenie samej seba premieňa v závislosti na tom, ako ma práve hodnotí okolie? Ako si prešlapať cestu k vlastnému telu, keď nenapĺňa očakávánia druhých? Predstavenie naväzuje na úspěšný podcast Ridiny Ahmedovej, ktorým autorka hľadá odpovede na otázku, ako si prešlapať cestu k vlastnému telu, keď nenapĺňa očakávánia druhých (v skutočnosti predstavenie podcastu predchádzalo, ale kvôli lockdownu malo premiéru až neskôr).

Po predstavení bude nasledovať diskusia.

Sádlo získalo v roku 2022 nomináciu na cenu Česká divadelní DNA.

Koncepcia, hudba, účinkuje: Ridina Ahmedová
Spolupráca na koncepcii, režijná a pohybová spolupráca: Alena Dittrichová
Dramaturgická spolupráca: Miřenka Čechová, Alice Koubová, Daniela Voráčková
Scénografia: Jan Tomšů, Vendula Tomšů
Light design: Jiří Šmirk
Zvuková spolupráca: Jaroslav Pokorný, Petr Tichý

Predstavenie vzniklo s podporou Hlavního města Prahy a Státního fondu kultury ve
spolupráci s Hlasohled z.s a v rámci Emergency dances, koprodukcii Tantehorse
a Paláca Akropolis.

Poďakovanie: Český rozhlas Wave, kavárna Zasekávák, divadlo Ponec, sdružení
Roztoč

dĺžka predstavenia: 45 minút + 45 minút diskusia po predstavení

po predstavení bude uvedená výstava

Mediálne ohlasy:

„Autorka vydává prostřednictvím umění drásavou, působivou zprávu o lidech, jimž se v jejich těle žije jako v pekle. A to i proto, jak urputně je je o jejich údajné defektnosti přesvědčuje od mala okolí, které si pak nad následky na ženské psýše umyje ruce. Novátorská inscenace rozhodně míří na ženy i muže, jichž se téma sádla nijak osobně nedotýká. Je totiž průhledem do citlivých míst, která vždycky nemusejí být tak viditelná, jako je hmota těla.“
Jana Bohutínská, časopis REFLEX